Augustus Leonard Magnus Loki Oldenburk

Princ

Dánsko

Don’t study me, you won’t graduate.

Kasta: /

Vek: 19

 

Dátum narodenia: 13.8.

Znamenie zverokruhu: Lev

Výška: 179 cm

Váha: 70 kg


Obľúbená farba: Odtiene šedej

FC: Deaken Bluman

Vlastnosti postavy: Tichý, rezervovaný, sečtělý, loajální, příležitostně arogantní

Charakteristika

Augusta lze jen stěží přehlédnout – ne kvůli tomu, že by se snad výškou tyčil nad ostatní, dokonce ani nevlastní postavu obalenou hordou svalů, nicméně vám jistě padnou do oka jeho temně hnědé, skoro až černé vlasy, které se neposedně kroutí okolo bledého obličeje ostrých rysů. Povětšinou se tento mladý muž tváří neutrálně, ale nastávají i takové chvilky, kdy své okolí poštěstí plachým pozvednutím koutků, což by z fleku mohlo být mužským ekvivalentem onoho slavného úsměvu Mony Lisy. Zazubením obdarovává jen málokoho, ale pokud se k takovému činu nakonec uráčí, jistě příležitostné diváky jako první napadne, že v mladším věku musel nosit rovnátka, poněvadž vlastní vskutku rovný chrup. Možná kdyby ho víc cenil, sbalil by na svůj zářivý úsměv kdejakou dívku toužící po okouzlujícím princi, jímž koneckonců i opravdu je! O tom, že má očividně dobré zázemí, vypovídá jeho běžné odění; obléká se vždy elegantně, dbá na úpravu, vše mu navíc padne jako ulité a obvykle volí tlumenější odstíny. Nejcivilnější outfity, ve kterých je možné ho spatřit, se většinou skládají z roláků, svetrů a obyčejných pánských kalhot, ale na veřejných akcích je většinou k vidění v obleku nebo smokingu, na méně formálních naopak i v saku a košili. Ano, jak už se u prince sluší a patří, potrpí si na reprezentaci. Ne kvůli tomu, že by byl tak konzervartivní, i když v některých směrech si na tradičnosti nepochybně potrpí, každopádně se především snaží jednat v zájmu dánské královské rodiny. Málokdo však ví, co se za princovou tvářičkou skrývá, jelikož se ke svému okolí chová poměrně odměřeně. Málokdy začíná rozhovory sám od sebe, pokud se nejedná o konverzační a zdvořilostní tlachy, ve společnosti však spíše zastává roli pozorovatele, který se buď snaží odhalit záměry ostatních, nebo se naopak spíše obrací dovnitř, do svého bohatého vnitřního světa. Jsou to dobré vlastnosti pro někoho, kdo má zastupovat královskou rodinu na zahraniční cestě? Těžko říct, nicméně on si svou reprezentační roli tak úplně nevybral. Odmala vedený k takové velké škále aktivit si zamiloval právě vědu. Miluje matematiku a fyziku. Zajímá ho vesmír a hvězdářství. Rád zkoumá okolní svět jak rukama, tak skrz nejrůznější cestopisy a knížky, nemluvě o tom, že ten kousek snílka v něm tihne také k umění jakékoliv podoby. Schopnost diplomacie a vyjednávání šla naprosto mimo něj, místo toho se snaží spíše své okolí objektivně analyzovat a v případě potřeby tyto znalosti a posudky využít jak v obyčejných debatách s přátelskou atmosférou probíhajících v malém okruhu lidí, tak pro prospěch vlastní rodiny. Neřadí se však k profesionálním podkopávačům nohou a vrhačům nožů do zad. Nerad ubližuje lidem a jeho zásadovost mu zakazuje, aby své analytické schopnosti použil čistě jen pro svůj vzestup. Opravdu nechce způsobit něčí bolestivý pád, přesto všechno jeho povaha naskýtá jisté kostlivce skrývající se za jeho vnější slupkou. Augustův všeobecný přehled, který je zároveň privilegiem být synem královského páru, zapříčiňuje, že u ostatních nestrpí hloupost. Líbí se mu zvídavost, nikoliv zvědavost, proto nemá rád, když se ho někdo příliš osobně vyptává. Pokud někdo zaujme jeho pozornost, je schopen se mu po kouscích otevírat zcela sám a odhalovat tak komplikovanou skládačku, ale jakmile někdo tlačí na pilu, dokáže být sarkastický, ne-li rovnou arogantní. Obvykle se tak ale nechová, je velmi zdvořilý a kultivovaný, byť občas falešně sebevědomý v rámci pokusu o získání si jakési formy respektu, vše má ale své meze. Občas to skoro vypadá, jako by se možného navazování bližších konexí s lidmi obával natolik, že raději bude za bručouna, než aby někomu dovolil si ho přečíst jako otevřenou knihu – přesně jako jednu z těch knih, které tak hluboce miluje. Možná prostě jen pro ostatní chce být ten tichý a střídmě usmívající se hoch schovávající se za šálkem jeho oblíbené černé kávy, který vám pomůže se složitými rovnicemi a povede s vámi debatu o významu toho výtvarného díla visícího na protější zdi. Ale co když je to proto, že si jinou roli zatím nestihl zahrát na prknech vlastního a zatím poměrně krátkého života?

Minulosť

Augustus, třetí potomek dánského královského páru a zároveň druhorozený syn, celým jménem Augustus Leonard Magnus Loki Oldenburk, se narodil dne třináctého srpna přesně v pravé poledne. Nešlo o plánované dítě, což není zřetelné pouze ze skoku mezi narozením druhého dítěte, dcery Isabelly, kterou od Augusta dělí celých pět let, ale i od volby jeho posledního jména – Loki. Gusův prapradědeček zavedl tradici, která glorifikuje severskou mytologii, tedy že poslední jméno před tím rodovým bude po bohu či bohyni severské mytologie, díky čemuž jmenovec dostane do vínku i několik jeho vlastností a možná i schopností. Zatímco sourozencům Lokiho jmenovce se dostalo jmen Frey a Freya, což se stalo hlavně proto, že jejich otci, králi, bylo přisouzeno jméno Njörd, který byl dle mytologie otec právě těchto dvou bohů, visela zde otázka, jak bude znít poslední jméno novorozeného prince. Bůh Njörd žádné další děti neměl, nebylo se tedy kde inspirovat, ale vzhledem k tomu, že velké množství božských jmen ještě nebylo v královském rodu použito, padla volba na Lokiho, boha, který vyniká obrovskou inteligencí a vypočítavostí. A vskutku na oné legendě nejspíš něco bude, jelikož již od útlého věku bylo zřejmé, že benjamínek královské rodiny je vskutku chytrý chlapec. Naučil se číst, psát a počítat dříve, než to dokázali Elias a Isabella, když byli stejně staří jako tehdy on. Augustus nikdy nechodil do školy, veškerá jeho výuka probíhala doma, šlo však o poměrně tvrdě nastavený režim. Nejen, že díky domácí výuce do hloubky porozuměl mnohým oborům, ale taky se rozvíjel v hraní na klavír a housle a kromě ježdění na koni byl také skvělým šermířem. Nejednou se mu podařilo porazit o osm let staršího Eliase, který na rozdíl od Augusta vynikal i v jiných sportech, jenže největší vášní nejmladšího potomka byla rozmanitost věd. Už od útlého věku snil o chození na vysokou školu, zároveň se této příležitosti ohromně bál. Musel by opustit komfortní zónu svého domova, což pro něj bylo víc než jen děsivou představou, jelikož většinu času strávil převážně v paláci. Nevadila mu účast na veřejných akcí, nicméně každodenní chození na přednášky u něj nemohlo nezpůsobovat strach. To, že celý svůj dosavadní život věnoval domácí výuce, byl taky důvod, proč nikdy neměl žádné přátele svého věku. Za kamarády mohl považovat maximálně tak soukromé učitele najaté jeho otcem nebo svoji rodinu, což je nejspíš i důvodem toho, proč je tak odměřený a uzavřený do sebe. Zároveň je to taky příčinou toho, že je právě ke své rodině ohromně loajální. Je škoda, že neměl v minulosti žádné přátele, neboť pokud by je bránil tak usilovně, jako to dělá právě s rodinnými příslušníky, měli by takoví lidé na své straně věrného společníka. Příklad, který mluví za vše, je situace, kdy jeho bývalý bodyguard urazil Gusovu sestru. Ačkoliv je pravda, že Isabella vede dost bujarý život a je na rozdíl od Eliase a Augusta neuvěřitelně vzpurná i z toho důvodu, že se jí rodiče neustále snaží najít ženicha, mladý princ nemohl ustát, když po večeři slyšel slizkou narážku od vlastního bodyguarda. Nejen, že došlo k arogantní odpovědi z princovy strany, ale druhého dne následovalo i propuštění zaměstnance a jeho nahrazení za jinou pracovnici. Co se jeho první zahraniční cesty týče, do Illey rodiče původně chtěli vyslat Isabellu, aby se trochu seznámila a případně poznala svého nastávajícího, ale vzhledem k tomu, že by šlo o poměrně riskantní krok, se uvolili pustit Augusta. Nejen proto, aby se trochu socializoval, ale taky aby případně někoho vyhlédl své sestře. Nebo rovnou sobě. Mladý princ se tedy vydává vstříc království Illea po boku své bodyguardky, ošetřovatelky a příležitostné diplomatky v jednom, kdyby se přece jen něco pokazilo…

Nevlastníme práva k myšlienke a konceptu Selekcie. Naša hra je inšpirovaná knihami zo série Selekcie, no všetky texty sú našim duševným vlastníctvom a našou prácou. Bez dovolenia, prosím, texty nekopírujte. Rovnako aj za vzhľado stránok a určitých sekcií sú hodiny práce, prosíme, aby ste sa v budúcnosti pokúsily vyhnúť ,,vykrádaniu". Originalita je to najlepšie, čím môžete zaujať. Ďakujeme.

SLEDUJTE NÁS

  • Facebook
  • YouTube
  • Pinterest
  • Instagram