SLEDUJTE NÁS

  • Black Facebook Icon
  • Black YouTube Icon
  • Black Pinterest Icon
  • Black Instagram Icon
  • icons8-discord-500

SME TU PRE VÁS

Projekt The Selection- New generation je našim duševným vlastníctvom. Za tvorbou obsahu sa nachádajú hodiny práce. Preto prosíme, aby ste obsah bez nášho vedomia nekopírovali. V prípade záujmu použitia obsahu, nás prosím kontaktujete- vieme sa dohodnúť. Ide o textové RPG

1/3

 

Kasta 

Druhá

Provincia

Likely

Status

Herečka

Vek 

20

Váha 

58 kg

Výška 

172 cm

Aurelia Evelyn Marlow

Charakteristika: Modré, uhrančivé oči vás dokáží přesvědčit, že je Aurelia naprosté neviňátko a stejně tak vás dokáží zmrazit ledovým pohledem. Obličej orámovaný vlasy barvy medu tomu něžnému vzezření jen dodává na přesvědčivosti, stejně jako vysoká, ale přesto chudá postava. Dokáže vytvořit téměř bezchybnou iluzi neškodnosti. Každým dnem nosí masku sebejistoty a naprosté arogance. Dokáže tak přesně napodobit svou matku, že jí to věří každý, kdo ji nezná. Jenže uvnitř je úplně jiná. Zranitelná, nejistá, rozpolcená… Povrchnost je její brnění, něco, co jí pomáhá čelit kritice každodenních záležitostí. Vybrané oblečení, tým maskérů, vlastní kadeřník, módní poradce – všechny tyto lidi měla jen pro sebe. Byla zvyklá na svůj přepych a za nic by jej nevyměnila. V tom byla celá matka. Nechala by se hýčkat až do konce svého života a vůbec by jí to nevadilo. Uvnitř jí byl malý hlásek, utlačován a téměř zapomenut, který prahl po lásce, kterou si Aurelia nikdy nezažila. Není zrovna dvakrát společenská, sice se jí líbí tichý obdiv a závist, kterého se jí dostává poměrně často mezi lepšími lidmi, ale nikdy v životě nenavázala s nikým hlubší kontakt. Vždy toužila mít někoho, komu by se mohla svěřit. Nejlepší kamarádku, přítele, klidně by brala i psa. Nejblíž spřízněné duši bylo hejno rybiček, které si pořídila, než začala cestovat kvůli práci. Herectví jí naplňovalo neskutečnou radostí, dostala únik ze svého života, od své matky, pryč od všech těch povrchních známých. Tvrdili o ní, že je přirozený talent a dokázala se vypracovat dost rychle vzhledem ke svému mladému věku. Hrála převážně v akčních filmech, i když ona sama nikdy v žádné fyzické aktivitě nevynikala. Téměř vždy hrála přesně tu mrchu, která všechny kolem peskuje a sama nemusí dělat nic. Možná proto také nepotřebovala týmy kaskadérů, jako ostatní herci.

Minulosť: Narodila se jako jediná dcera do rodiny. Její matka Evelyn, která se narodila jako pátá, ji už od mala vychovávala tak, aby v životě jen stoupala a neklesala. To se hodně odrazilo na jejím charakteru. Slova jako „prosím“ a „děkuji“ ji naučil její otec, naprostý protiklad její matky. Hodný, milý, pozorný, oproti chladné stěně potlačovaných emocí. Jako oheň a led. Matka rozdávala příkazy, otec zase plnil přání své dcerky. Na základní školu nechodila, rodiče jí zařídili domácí učitele. Aurelia proto byla osamělá, odstrčená od svých vrstevníků. Nesmírně jí to štvalo. Vydupala si, že střední školu absolvuje jako ostatní – pravidelnou docházkou do školní budovy. Vedla ohledně toho s matkou dlouhé spory, ale když se za ní přimluvil i její otec, dosáhla svého. Její štěstí nemělo zas tak dlouhého trvání. Doufala, že když se konečně zapojí do kolektivu, najde si nějaké přátele a konečně zažije něco jiného, než vysedávání doma a předvádění se na plesech, přetvařování se u společenských večeří a snaha zavděčit se matce. Jenže ono nic. Evelyn nedovolila nic jiného než soukromé gymnázium pro vyšší kasty. Všechny dívky v jejím ročníku se už mezi sebou důvěrně znaly. Jistě, Aurelia se s nimi několikrát setkala na různých akcích, jenže s nimi nikdy pořádně nepromluvila. A teď už bylo pozdě. Zůstala sama a musela čelit jejich jízlivým poznámkám a drbům, které ohledně ní putovaly. Přežila první ročník jen díky jedné dívce ze třetí kasty. Přistoupila do jejich ročníku ke konci roku a jako jediná se bavila s Aurelií. Bylo to velmi zvláštní přátelství, jeho základy tvořila téměř až vyděděnost. Za jiných okolností by o sebe navzájem nezavadily ani pohledem. Krutá rána přišla pro Aurelii těsně před maturitním obdobím – její milovaný otec, který jí vždy splnil to, co jí na očích viděl, zemřel ve službě. Jako hasič měl rizikovou práci, ale nikdy se mu nic vážnějšího nestalo. Až doteď. Aurelie z toho byla tak zdrcená, že musela posunout maturitu o půl roku. Chodila doma jako tělo bez duše. Její matka to nebyla schopná snést, až na ní jednou vyštěkla, ať se vzpamatuje, že život jde dál a úspěch sám od sebe nepřijde. Od té doby se spolu matka s dcerou hádaly každý den. Jakmile Aurelie odmaturovala, rozhodla se věnovat svému koníčku, který objevila na střední škole. Divadlo. Filmy. Herectví. Naprosto ji to uchvátilo, předstírat, že je někdo jiný, utéct aspoň na pár chvil ze svého světa a vžít se do někoho úplně jiného. Díky tomu hodně cestovala a jen málo času trávila doma s matkou, která si mezitím našla jiného muže – silného ale nepříliš inteligentního slavného fotbalistu. Jakmile byla vyhlášena selekce, Aurelii bylo jasné, že ji tam matka bude chtít dotlačit. Prince nikdy neviděla a ani se o něj příliš nezajímala, ale nějak ji to tam táhlo. Kdyby vyhrála, znamenalo by to pro ni, že se může matky konečně zbavit.