Crystal Vesta

Krasokorčuliarka

Calgary

Chceme-li něčeho dosáhnout, musíme hnout zadkem.

Kasta: Druhá

Vek: 18

 

Dátum narodenia: 30.11.

Znamenie zverokruhu: Strelec

Výška: 161 cm

Váha: 53 kg


Obľúbená farba: Biela

FC: Paris Berelc

Vlastnosti postavy: Sebevědomá, ambiciózní, aktivní, precizní, trpělivá

Charakteristika

Když se řekne malá holka, má to více významů. Pro Crystal však platí pouze ten doslovný – výškou a váhou připomíná spíš nějaké patnáctileté děvče. Na druhou stranu si pohrává s délkou a barvou vlasů, které ji opticky postaršují na její skutečný věk. Polodlouhé medové vlasy, které bývaly tmavě hnědé, lemují její obličej většinou v jednoduchých vlnách. Hluboké hnědé oči, ve kterých by se dalo utopit, dodávají jejímu vzhledu nádech jižanského původu, který tam někdy kdysi dávno byl. Štíhlá a ladná postava si napomáhá podpatky nejen kvůli výšce. Drobná a roztomilá, drsná a silná. Pouze jedno nestačí, pokud chceme Crystal dokonale vystihnout. Jako dcera vynikajícího sportovce se musela odmala učit stát ve světle reflektorů jako jeho přívěšek, brzy už ale byla sama za sebe. Už nemá problém zvládnout rozhovor jen tak z fleku nebo hned po závodech; ten ale stejně jako spousta jiných sportovců příliš ráda nemá. Člověk se musí naučit mluvit jasně a čistě, přestože se sotva dokáže nadechnout. Díky takové práci pod tlakem je ale sama sobě lepším člověkem. Jen co se vylíhla, ukázalo se, že na chvíli neposedí. Bruslila dřív než chodila, je to pro ni vlastně přirozenější. Zárodky perfekcionismu se u ní objevily v době, kdy si uvědomila, že čím preciznější bude, tím méně bude padat na zadek. Každý pád jí ale dodává o to víc síly, aby se zvedla a ukázala světu, že se jen tak nevzdává. Když ti svět hází klacky pod nohy, postav z nich katapult a oplať mu to kameny. Bylo hodně nutné, aby byla trpělivá, to jí ale nedělalo problém. Jen s trojitým Lutzem, který se učila skoro rok a půl, potřebovala trpělivosti doslova kýbl. Kdykoli se zlepší, její sebevědomí a sebedůvěra trochu stoupají. Jakýkoli dárek, dobrá známka či pochvala jsou pro ni jako další matrace pro princeznu na hrášku – zlepší jí to den, ale nepřesvědčí, že už není co zlepšovat. Bruslení miluje od tří let hlavně díky svému tátovi, který jí koupil její první brusle a šel s ní tehdy večer ve Whites bruslit na zamrzlé jezero. Nejspíš se ho ani nikdy nevzdá. Ženskost a ladnost, které zdědila po mámě, jí před milovaný sport přidaly slovo ‚kraso‘. Krásná, elegantní a silná, ta tři slova si člověk často spojí, když ji vidí na ledě. Všechny její kvality ale nejsou jen ve sportu. Jakkoli se to nemusí zdát, tahle věčně usměvavá holka plná sarkastických poznámek je taky trochu snob. Vyrostla v dostatku, vydělává si na sebe od šesti let a vždycky měla, na co si jen pomyslela. Zvyklá na luxus jako z pohádky ji možná jen chce doopravdy zažít. V tomhle je možná nevýhoda toho, jak se dosud proplétá životem sama. Nejspíš bude potřebovat čas, aby se trochu otrkala ve společnosti jiného muže, než je její otec.

Minulosť

Malá Crystal se narodila dvěma tak nějak významným lidem. Její mamínka kdysi dávno bývala dvorní dámou, než se potkala s o osm let starším hokejistou, a přesídlila se za ním do Calgary. Není se proto vůbec čemu divit, že u děvčátka spojili sport s elegancí a ona vlastně vylétla z pochvy přímo na led. Jako správná kombinace svých rodičů se pustila do krasobruslení a úplně se pro ně nadchla. Vždycky mívala pocit, že díky tomu zvládne cokoliv. Už jako malá holka věděla, že nikdy nebude mít sourozence, ale ostatně jí to vlastně nevadilo. Má dvě sestřenice a jednoho bratrance, takže s nimi tu a tam trávila čas a během každé neshody je prostě šlo vrátit. Pravdou bylo, že moc volného času stejně nemívala. Odmala se učila doma za přítomnosti různých soukromých učitelů, což se dalo vždy úžasně skloubit s tréninky. Jak rostla, překonávala se více a více. Byla vždy neuvěřitelně trpělivá, když se měla naučit nějaký nový pohyb, a věnovala tomu spoustu úsilí. Jeden by řekl, že ji k tomu vedl táta, který by na ni snad měl mít jako sportovec vyšší nároky, ale chtěla to tak sama. Nebylo to o tom, být nejlepší, jako spíš o tom, dokázat nemožné. Máma jí s oblibou představovala jako zázračné dítě, ale popravdě za jejím úspěchem stál talent jen asi z desetiny. Ve třinácti se začala trošku bouřit proti doma nastavenému systému, trénincích, učitelích… ostatně proti všemu, co se před ní objevilo. Začala se zajímat o kluky ve svém okolí, jednoduše si dělala crush z každého druhého. Aby toho nebylo málo, chtěla dokonce přejít k párovému krasobruslení, že by třeba našla partnera ve sportu i do života. Nevěřila, že by měla šanci na romantickou love story jako její rodiče, přestože od babičky slýchávala, že se vzali jen kvůli jménu a penězům. Ona babička mámu nikdy úplně nepřijala, na druhou stranu to ale byla právě ona, komu se podařilo Crystal přimět, aby se vzpamatovala. Ve čtrnácti letech se poprvé dostala až na národní mistrovství, kde se sice neumístila, ale ještě více to rozproudilo její vnitřní sílu. Hlavně si díky tomu uvědomila, že párové bruslení by ji sem ještě pár let nedostalo – nebo dokonce nikdy. Najít správného partnera by jí mohlo zabrat pár hodin, několik let, možná by ho nenašla vůbec nikdy. Nakonec pracovala o to usilovněji, aby svůj um dovedla k dokonalosti, jak si vždycky přála. Ne být nejlepší bruslařka na světě, ale být nejdokonalejší verze sebe sama. Čas běžel a ona si víc a víc uvědomovala, jak jí v životě chybí společnost jiných lidí. Hlavně když se kvůli epidemii musela doslova vyhýbat všem, se kterými do té doby trávila tolik času. Zůstala jí jediná učitelka, tréninky mívala individuální a veškerý volný čas trávila buď s rodiči, se sestřenicemi a bratrancem, nebo úplně sama. Poslední možnost byla většinou správně. Když se situace uklidnila a ona mohla zase začít závodit, bylo to jako splněný sen. Osmnácté narozeniny oslavila společně se svými kamarádkami lomeno soupeřkami lomeno prostě dalšími bruslařkami z Calgary. Navzdory soutěživosti spolu vždycky skvěle vycházely. Znaly se odjakživa a jsou si natolik blízké, že se dokonce vzájemně učí některé skoky, figury a fígle. Tomu se říká zdravý sportovní duch, přátelé. Oslava se každopádně docela zvrtla a máma dokonce vyhrožovala nejen své dceři, že jestli něco podobného ještě vymyslí, zavře ji na půdě. Snad si dělala legraci. Při prvních zmínkách o selekci ani jedna z nich nezaváhala a přihlášku si všechny podaly. Představte si tu párty, pokud jedna z nich vyhraje. Obrovská bude už ta, až jednu z nich vyberou. Dámy, tahle holka vám všem ještě ukáže.

Nevlastníme práva k myšlienke a konceptu Selekcie. Naša hra je inšpirovaná knihami zo série Selekcie, no všetky texty sú našim duševným vlastníctvom a našou prácou. Bez dovolenia, prosím, texty nekopírujte. Rovnako aj za vzhľado stránok a určitých sekcií sú hodiny práce, prosíme, aby ste sa v budúcnosti pokúsily vyhnúť ,,vykrádaniu". Originalita je to najlepšie, čím môžete zaujať. Ďakujeme.

SLEDUJTE NÁS

  • Facebook
  • YouTube
  • Pinterest
  • Instagram