Charakteristika

Kdyby člověk řekl, že je ho vždy plná místnost, měl by pravdu jen z pouhé půlky. Pravdou je, že je vysoký, mohutný a jeho hlas je patřičně znělý, ale tam to i zůstává. I když si ho někdo díky výšce všimne, nakonec stejně stočí pohled jinam, protože Grayson ani v nejmenším není typ, který má potřebu bez ustání zaplňovat ticho nějakou konverzací a to třeba s lidmi, kteří ho ve výsledku vůbec nezajímají. Něco jiného je, když se konverzace stočí k něčemu, co ho osobně zajímá, to by si dokázal s druhým vykládat celé hodiny, ale k tomu je třeba i vhodného společníka ke konverzaci. Nemá rád nesmyslné povídání a vyptávání se jen z pouhé slušnosti, přijde mu to jako ztráta času. Raději jde přímo k věci a nechodí jako trouba kolem horké kaše, jen aby náhodou neřekl něco, co by se toho druhého snad dotklo. I když jeho slova mohou někdy bolet, je zase výhodou to, že víte, že s vámi jedná narovinu. Nelibuje si v lhaní a ani mlžení, což se ale mnohdy považuje za neslušnost a často i za drzost, protože když se mu něco nelíbí, tak to i řekne. Nezahlcuje lidi lichotkami, a pokud se k nějakému uchýlí, je opět jisté, že to myslí zcela vážně. I tak není Grayson žádný příkladný vlk samotář, má rád společnost svých dobrých přátel, kterým může důvěřovat, rád se pobaví, ale stejnou měrou si užívá i svůj klid a doslova dobíjí baterky pro další sociální interakci. S lidmi, se kterými se cítí dobře, dokáže být uvolněný a až dětinsky rozpustilý, ale jinak vystupuje spíš mlčenlivě a mylně se tak zdá, že je uzavřený a tajnůstkářský. Jistě na první dobrou nevyzradí všechny své strasti i radosti, ale zase se ani s ničím netají, nevidí k tomu žádný závažný důvod. Život bere takový, jaký je a není daleko od věci říct, že přímo žije svou prací stejně jako i za svých časů jeho otec. Obecně se dá říct, že je to kliďas a flegmatik. Jen tak něco ho nerozhází a k tomu, aby ho člověk dokázal skutečně naštvat, je potřeba mnoho úsilí. Moc věcí si k srdci nebere, což může platit i pro dobře mířené rady. Raději si vše udělá sám a na to, že něco dělá špatně, si taky raději přijde sám, než aby mu to někdo říkal. Je to dříč a jen málokdy se vzdává bez boje či nějaké snahy něco změnit, řídí se sice tím, že život je takový, jaký je, ale neznamená to, že se s tím nedá něco dělat. I co se týká jeho práce hasiče, bere vše co nejvíc zodpovědně. Na stanici se sice může vtipkovat a blbnout, ale jakmile se jde do terénu, jde všechna legrace stranou. Sám si ale nemyslí, že je něco jako hrdina. Jen dělá, co je potřeba a v Los Angeles se toho děje více než dost. To, co pak jeho povahu a charakter ještě dokresluje je i fakt, že je věřící. Křesťanství pro něj hraje v životě důležitou roli, ale stejně tak to vnímá spíš jako hodnoty a nasměrování, kterými by se měl člověk řídit, než prázdné kecy kolem, které člověk spíš nutí usínat na chladné kostelní lavici.