Charakteristika

„Ten se snad s tím zamračeným výrazem narodil,“ byla poslední věta, kterou slyšel říct svého mladšího bratra Edgara, než utekl z rodného Clermontu přes celou Illeu do Angeles. Neutíkal, protože by ho tohle prohlášení urazilo, ale protože následoval zlomyslný smích jejich matky a dokonce i posměšné odfrknutí od otce. Heath neměl s rodiči skvělý vztah, ale stejně nevěděl, jak se baví za jeho zády. A tak se toho osudného večera sbalil do dvou kufrů, vzal dědictví po babičce a odjel si plnit sen do Angeles. Nový život začal se zamračeným výrazem v pohledné tváři a vydržel mu dodnes. Kromě toho je z Heatha úplně nový člověk. Konečně si nechal narůst vousy, které si pod přísným dohledem rodičů nedovolil, a vlasy se mu nyní vlní jako vrabčí hnízdo, protože už je nestříhá každý měsíc na stejný krátký sestřih, ale nechává je vždycky povyrůst. Edgar by ho už na ulici nepoznal. Jenom jeho zelené oči jsou i po pěti letech v Angeles stále stejné. Po pěti letech plnění snu. Jako nejstarší syn měl původně převzít rodinou firmu po otci, ale Heatha to táhlo jinam. K zákonům a pořádku. Heath je detektiv se slušnou pověstí mezi kolegy. Všichni ho znají jako toho milého, leč odtažitého chlápka, na kterého se můžete spolehnout, že bude jednat fér. Nikdo z jeho kolegů nezná jeho minulost a jeho druhou stranu. Heath je ve skutečnosti v troskách. Z dědictví si koupil byt, motorku a spoustu chlastu. Když ve dvaceti letech nastoupil k policii, dostal se k případu uneseného děvčete, sotva dvanáctiletého. Případ řešili několik týdnů a když už si mysleli, že se přidá k nedořešeným, našli jí. Nebo spíše její zmrzačené tělo. Heath se pozvracel sotva dívenku zahlídl, ale to nebylo nic proti nočním můrám, které ho pronásledovali celé noci. Jediné, co pomáhalo, bylo propít se do bezesného spánku. A bohužel si tímto receptem vypěstoval návyk, kterého se nikdy úplně nezbavil. Při každém složitém nebo nechutném případu se večer, co večer opíjí, aby se vyspal. Nejraději má bourbon, ale v zoufalosti vypije všechno. Asi by bylo řešením odejít od vyšetřovacího týmu a stát se například kuchařem, ale on svou práci miluje. Kromě svojí práce si užívá hru na kytaru, běhání a střelbu. Ačkoliv to poslední je prakticky součástí práce. A běh taky, protože nějak se v kondici udržovat musí. Šatníkem se vzhlédl v klasických filmových detektivech a prakticky ho nepotkáte bez košile a kožené bundy. Pokud tedy nejde zrovna běhat. Kromě toho mu nikdy nechybí řetízek na kterém visí dvě vojenské známky – nechali si je udělat s bratrem, když si ještě rozuměli a každý má jednu svou a jednu toho druhého. Nosí je za výstřihem, takže z nich kouká právě jenom ten řetízek a nikdo neví, co se na něm schovává. A tak to i zůstane. Proč by to někomu vyprávěl? Proč by někomu věřil? Věří jenom sám sobě a částečně jedinému pravému kamarádovi, kterého si v Angeles našel, ale ani Mark neví, co všechno Heath skrývá pod neustálým sarkasmem a černým humorem.