image-from-rawpixel-id-2357407-png.png

Isabella Seraphine Wallace

Architektka

Yukon

Kasta:  3

Vek: 19    Dátum narodenia: 26.8

Znamenie zverokruhu: Panna

Výška: 173 cm    Váha: 62 kg


Obľúbená farba:  Zelená, černá, šedá

Vlastnosti postavy:  Sebejistá, nepřístupná, klidná, zdvořilá, sarkastická, soutěživá

FC: Crystal Reed

L6A.png
Two things are infinite: the universe and human stupidity; and I'm not sure about the universe.
motýľ.png
L6.png
L6.png
L6A.png

Charakteristika

Isabella se spoustě lidem zdá chladná, až nesympatická, čemuž rozhodně napomáhá její vzhled. Její výraz, a převážně její tmavé oříškové oči působí nepřívětivě, až se zdá, že ostatními opovrhuje. Málokdy se opravdu usmívá, většinou se na její tváří rýsuje spíše sarkastický úšklebek. Má hubený nos a plné rty, téměř dokonalou, štíhlou a relativně vysokou postavu. Pozornost běžně upoutávají její dlouhé, lesklé a dobře upravené vlasy, které jí spadají až do půlky zad. Málokdy se lidem otevře a svěří, ať už téměř neznámým, tak svým nejbližším. Na to, jak chladně a nezaujatěse prezentuje, má ráda pozornost. Jednoduše jí baví lidi odbývat a nevěnovat jim příliš pozornosti nazpět. Ke svým přátelům či rodině se však chová docela jinak, drtivá většina by řekla, že je dobrou a věrnou přítelkyní. Je vtipná, ovšem ne každý si to o ní myslí. Má sarkastický a někdy ažnečitelný humor. I když se ze začátku chová chladně a nepřístupně, většinou to s ní nikdo jen tak nevzdává, působí tajemně a charismaticky. Je mírně falešná, když chce, dokáže nasadit milou a úsměvavou tvářičku, nedělá to však moc často, je vcelku spokojená s tím, jak na první pohled působí. Své emoce téměř neprojevuje. Málokdy se naštve, je obecně téměř vždy klidná. Alespoň tedy zvenčí. Když už ji něco rozzlobí, většinou to drží uvnitř a vypadá téměř stejně klidně, jako by naštvaná vůbec nebyla. Skoro to vypadá, že nic necítí. Ale Isabella je poměrně citlivá, často si to však nechce přiznat ani sama sobě a žije v domnění, že už jí nic nemůže zlomit. Působí silně, ale uvnitř je vlastně dost křehká, což si samozřejměnikdy nepřipustí. Jejím největším strachem je, že bude někdy zase zranitelná, že někdo zradí její důvěru, že se opět dostane na dno. Bojí se, že zase někdo využije její náklonnosti a oddanosti, a proto se jejím obranným mechanismem stalo téměř nulové svěřování ostatním a její pomyslná ledová „vrstva“, kterou prezentuje světu. Když už máte však to štěstí, že se vám Isabella otevře a přijme vás, popřípadě pokud vám začne dokonce důvěřovat, zjistíte, že je vlastně docela přátelská a laskavá. Umí však být i tvrdohlavá, protože si myslí, že má vždycky pravdu. I když zjistí, že pravdu nemá, stojí si vždy za svým názorem a není si schopná připustit „prohru“ v žádné hádce. Co se týče jejích zájmů, kromě své práce, kterou miluje, se věnuje hře na klavír a kreslení, které však s jejím povoláním souvisí. Isabella je realista. Vždy vidí věci tak, jak jsou, což jí zajistilo značnou část jejího sebevědomí. Ví o sobě, že vypadá dobře, že je inteligentní a mohla by být velmi úspěšná. Někdo by o ní mohl říci, že je ažnamyšlená, což není tak úplně pravda - prostě si je vědoma svých kvalit, ale také věcí, ve kterých tak úplně nevyniká. Kromě angličtiny plynule ovládá francouzštinu a ruštinu. Žije sama - tedy ne tak úplně. Její vášní jsou hadi, takže jich samozřejmě doma hned několik má. Ráda hraje hry, je soutěživá a ráda vyhrává, díky své inteligenci a štěstí se dobrému pocitu z výhry těší často. Ať užšachy, dáma, virtuální, nebo dokonce sportovní hry - exceluje téměř ve všem. Ostatně Selekci bere také jako hru, kterou je odhodlaná vyhrát.

Minulosť

Narodila se do průměrně bohaté rodiny, její matka je hudební producentka, otec architekt - nadání a zájem o architekturu tedy zdědila po něm. Její nejstarší bratr, Nicolas byl vojákem a ten mladší, Jason, nyní studuje vysokou školu. Dětství měla relativněšťastné, až na smrt Nicolase a na občasné násilné výlevy jejího temperamentního otce. Oba rodiče jí milovali a vychovávali s láskou, vždy měla vše, co potřebovala a nic jí nechybělo. Co se týče volby zaměstnání, rodiče samozřejmě neměli sebemenší problém, otec byl šťastný, že se vydala tímto směrem a matka ji ráda podpořila. Dříve však nevěděla, jaké povolání si zvolí. Její lásku pro architekturu podpořila nabídka otce, ať mu pomůže s prací, že se jí to třeba zalíbí. Její otec měl pravdu – opravdu se po této zkušenosti rozhodla, že se stane architektkou. K architektuře jí to táhlo už od dětství, ale vždy to bylo jen kreslení hezkých domečků na papír, netušila, že se tím jednou bude živit. S bratry měla od malička dobrý vztah, výrazně lepší měla však s tím, který zemřel. Jeho smrt jí hodně zasáhla, ale naopak prospěla vztahu s Jasonem, který je nyní lepší než kdy předtím. Isabella se dříve chovala jinak než nyní, byla více otevřená, úsměvavá a především naivní. Dost jí změnil její bývalý partner, který jí využíval, manipuloval a někdy i fyzicky trestal. Nikomu se s tím dlouhou dobu nesvěřovala, a to ani po jejich rozchodu. Rodiněči ostatním, kteří ho znali jejich rozchod téměř neodůvodnila, museli se spokojit s tím, že „už si prostě nerozuměli“. Tato zkušenost jí rychle změnila pohled na život a změnila i jí samotnou. Uzavřela se více do sebe a nyní si k sobě málokoho pustí, téměř nikomu nedůvěřuje a k lidem – především k mužům bývá velmi odměřená a chladná. Paradoxně se stala něčím podobným, jako byl její přítel. Už dávno přestala věřit na věci, jako „spřízněná duše“ či „ideální partner“, ale v koutku duše doufala, že se pro ni někdo takový najde. V té době se s ní kvůli náhlé změně chování přestala bavit většina jejích přátel a zemřel Nicolas. Byla na tom dost špatně, začala hodně pít a dostala se dokonce i ke drogám. Jelikož v té době ještěžila se svou rodinou, jejího stavu si všiml Jason a jedna z mála přítelkyň, které jí zůstaly. Oba si původně mysleli, že jí pouze zasáhla smrt bratra a rozchod s přítelem, po čase však zjistili, jak to ve skutečnosti je a rozhodli se jí pomoct. Díky nim se její psychický stav výrazně zlepšil, odstěhovala se do vlastního domu a začala se živit jako architekt. Nyní je o dost šťastnější - i když to tak při pohledu na její tvář možná nevypadá. Do Selekce jí přihlásil její bratr, protože měl pocit, že je osamělá, a jí to nevadilo, byla naopak docela ráda – nebrání se poznat nové lidi a především chce poznat prince, ale buďme si upřímní - koruna jí také dost láká.