
Yelena Nikolajevna Kuzmanova
Diplomatka
Rusko
Kasta: -
Vek: 23 Dátum narodenia: 10.4.
Znamenie zverokruhu: Baran
Výška: 170cm Váha: 65 kg
Obľúbená farba: Čierna
Vlastnosti postavy: Uzavřená, nepříjemná, tvrdá, loajální
Univerzita: -
FC: Grace Holley


Spolehnout se můžeš jen sám na sebe.
Kto je vaša najobľúbenejšia osoba/ živá bytosť na svete?
Moje matka
Je niečo bez čoho neviete žiť?
Bez černé kávy ke snídani
Ako by ste charakterizovali svoje vťahy jednou vetou?
Absolutní katastrofa









Charakteristika
Yelena je svou povahou stoprocentní Ruska. V podstatě by se dalo říct, že je ideálem severské ženy. Je velmi tvrdá a uzavřená a všechno zvládne sama. Když je někde nějaký problém, tak ho ihned vyřeší. Neřekne si o pomoc, ani kdyby na to měla padnout. Nevěří nikomu, kromě své nejbližší rodiny - otci a matce. Těchto dvou lidí si váží asi nejvíce a jsou to právě ti, za které by chytila kulku. Nebojí se nikde říct svůj názor a s nikým si nebere servítky. I přes tuhle svoji vlastnost je velmi oblíbená u mužů. Možná to bude těmi zrzavými vlasy, nebo nedostupností, která z ní vyzařuje, ale z nějakého důvodu má kolem sebe pořád mnoho nápadníků. Je ve své zemi velmi důležitou ženou a nenechá si tenhle svůj post nikde upřít. Z dálky vypadá i mile. Její matka je původem ze Skotska, takže se jí nevyhnula rudá barva vlasů a zelenomodré oči, které by byly i přívětivými, kdyby z každého její pohledu nevyzařovat obrovský chlad. Postavu nemá na modelku většiny módních časopisů, ale nijak si na ni nestěžuje. Spíš místo vychrtlého těla to její pokrývají svaly. Jejím jediným přítelem je totiž sport a výcvik. Tím výcvikem celkově dost žije. Po určité události v její minulosti se obrátila sama do sebe a spíš se začala učit, jak se spolehnout jen na sebe ve všech situacích. A v této době právě začala cvičit a bojovat a teď ji většinu času uvidíte v černé barvě a většinou má u sebe i nějakou zbraň, která nebývá vidět, aby nevyděsila lidi kolem sebe. Každopádně má i pár kladných vlastností. Má ráda zvířata a... a to je asi všechno.
Minulost
Yelena byla velmi veselé dítě, když vyrůstala v rodině vysoce postaveného politika a ženy, která opustila svou vlast, aby mohla být s ním. V rodině to klapalo. Byla sice jedináček, ale vždy si našla dost přátel, aby jí tuhle samotu zvládli vyplnit. Otec hodně pracoval, matka byla doma a malá Yelena si nemohla vůbec na nic stěžovat. Vždy ji bavily sporty. Ve škole vyhrávala první poslední a zároveň si zvládala udržet dobré známky. I v kolektivu byla oblíbená, což ale bylo hlavně díky postavení jejího otce, což bohužel zjistila až o nějakou dobu později. Základní školou prošla v podstatě s prstem v nose, gymnázium bylo to samé. Právě na něm začala otci pomáhat s volební kampaní na prezidenta, což ji tak chytlo, že se po jeho zvolení zúčastňovala politických setkání i nadále a později se stala oficiální ruskou diplomatkou. K tomu však ale až za chvíli. O kluky neměla nikdy nouzi, ale až v sedmnácti letech se skutečně zamilovala do jistého Alexeie, který byl o pár let starší než ona a měl také našlápnuto na politickou kariéru. Bylo to krásné. Byl to člověk, kterému plně věřila a kterému dala celé své srdce. Samozřejmě ho doporučila i otci, když mu vypadl někdo z vysoké funkce. A co by muž neudělal pro svou milovanou dceru, že? Po půl roce se ale Yelena vracela náhodou dříve z jednání a ve svém bytě, ve své vlastní posteli, našla Alexeie se svou nejlepší kamarádkou, jak si to tam pěkně rozdávají. Byla naprosto v šoku a jediné reakce na to se jí dostalo, že to měla čekat, že ji nikdy nemiloval a že to dělal všechno jen kvůli tomu, aby se dostal do vrcholné politiky. A co udělala tehdy Yelena? Zamkla své city a okamžitě to šla říct svému otci. Druhý den Alexei zmizel a nikdo ho už nikdy neviděl, ale to se v jejich zemi prostě stává. Yelena však chtěla víc. Chtěla, aby se tohle už nikdy jí nestalo a aby se nemusela už na nikoho spolehnout. A v tomhle znovu zasáhla její rodina a to konkrétně matka, která jí tak nějak naznačila, aby se zeptala strýce Igora. Nejdřív jí to bylo divné, ale nakonec se strýci ozvala a po jedné schůzce s ním zjistila, že je hlavou místní mafie a že si ji vezme pod svá křídla. Po dlouhé době ji něco opravdu rozesmálo, protože to bylo skutečně tak, jak o nich píší zahraniční zprávy. Opravdu má mafie prsty i ve vládě. Každopádně od té doby se naučila různým špinavým praktikám, střílení a sebeobraně. Našla si pár lidí, které bere jako své partnery, ale rozhodně ne jako přátele. Slovo přítel už nikdy nechce slyšet. Teď je z ní silná žena, která ví co chce a je odhodlaná toho dosáhnout. A půjde i přes mrtvoly. Bylo by však hezké, kdyby tuhle její moskevskou zeď někdo probořil.